Pohybová aktivita – jak se spřátelit se sportem?

0
Rate this post

Je rozšířeno přesvědčení, že „cvičení je zdraví“, a zdá se to samozřejmé, ale soudě podle úrovně fyzické aktivity v naší společnosti lze usoudit, že toto tvrzení zcela neoslovuje představivost veřejnosti, nebo alespoň ne natolik, aby motivovat k akci – ale proč?

Efektivita našeho chování v téměř každé oblasti života závisí do značné míry na naší motivaci a je tím silnější, čím hlubší vnitřní přesvědčení z ní vychází. Takzvaná vnější motivace, založená na vnějších pohnutkách, často vnucovaná – „protože lékař nařídil…“, „protože se manželka zeptala…“, „protože to dělá přítel/kamarádka…“, „protože to je teď v módě…“ – nebo nás vůbec nezmobilizuje k jednání, nebo to bude jen chvilkové, rychle vyprchající nadšení, které v případě přátelství se sportem přemění snahu v prchavé, i když možná bouřlivé romantika, ale se všemi jejími důsledky v podobě odrazení, přetrénování či dokonce zranění (sportem zde rozumíme pravidelně provozovanou pohybovou aktivitu s důrazem na soutěživost zaměřenou na překonávání vlastních slabostí a realizovanou za účelem dosažení benefitů především zdravotních ).

Za druhé, musíte pochopit, že zodpovědnost za své zdraví je v našich rukou, že nikdy není pozdě změnit svůj životní styl na aktivnější a není to tak těžké, jak si někteří lidé myslí.

A za třetí byste měli vědět, jak jednat, abyste dosáhli požadovaných účinků, které vás navíc budou motivovat k další aktivitě.

Informovanost a motivace

Pro všechny, pro které je tvrzení, že „pohyb je zdraví“ jen prázdnou frází, stojí za to uvést pár argumentů, aby si uvědomili skutečné výhody pravidelné pohybové aktivity.

V důsledku řady adaptačních změn probíhajících v těle cvičení zlepšuje jeho celkovou fyzickou výkonnost. Je to důležité nejen pro sportovce, kterým záleží na sportovních výsledcích, ale pro každého z nás, protože homepage naše fyzická výkonnost určuje zátěž každodenního úsilí, rychlost únavy a rychlost stárnutí organismu.

  • Sluší se dodat, že již po 20. roce věku klesá fyzická výkonnost jak u žen, tak u mužů, přičemž u lidí, kteří necvičí, je tempo této redukce 2-3x vyšší než u těch, kteří trénují.
  • Příznivé účinky cvičení na kardiovaskulární systém se využívají při prevenci a/nebo léčbě ischemické choroby srdeční, hypertenze a mrtvice.

Není také bez významu, že kardiovaskulární choroby jsou příčinou asi 50 % všech úmrtí v Polsku

Výzkumy ukazují, že pravidelná fyzická aktivita snižuje riziko vzniku rakoviny a zlepšuje fungování imunitního systému, čímž předchází bakteriálním a virovým infekcím.
Cvičení střední intenzity má ochranný účinek na centrální nervový systém (CNS):

zabraňuje jeho stárnutí, zvyšuje kognitivní schopnosti a oddaluje rozvoj mnoha degenerativních onemocnění nervového systému. Změny v chemii mozku po cvičení (zvýšené hladiny serotoninu a endorfinů) mohou pomoci předejít některým formám neurologické a duševní nerovnováhy (např.

Pravidelné fyzické cvičení, zejména silové, má pozitivní vliv na stav svalové tkáně. To je důležitý argument nejen pro kulturisty, protože dobře upravený „svalový oblek“, „šitý každému na míru“, umožňuje udržet metabolismus na dostatečně vysoké úrovni, zajišťuje správné držení těla i sílu a sílu. překonat každodenní těžkosti.